jak číst barevné sítě  interdisciplinární čítanky

čítanku tvoří 128 barevných sítí.

jsou všechny, i když některá chybí. každá z nich je klidně první i spokojeně poslední.

jsou tak rozsáhlé, jak je široká, hluboká a vysoká tvá imaginace.

společně tvoří stroj na nápady - soustavu otáčejících se kol z titulní strany čítanky.

každou ze sítí tvoří, co je v ní i co je mimo ni. díky tomu můžeš být její součástí.

rámy sítí, jejich hranice, říkají, kde končí jejich nitro a kde začíná jejich krajina.

krajina k nim však patří stejně jako nitro - jejich vnějšek je také jejich. stejně jako je tvůj svět tvůj.

smyslem čítanky je rozehrát mysl. 

tak, aby se na sebe i kolem sebe začala dívat interdisciplinárně.

aby se více než na jednotlivosti soustředila na vztahy mezi nimi.

aby spolu se stromy viděla i les. a rizoma podhoubí a vítr sedající si do jejich větvoví. 

aby chápala, že vždy existuje ještě další cesta, nějaké jiné spojení, takže slepé uličky ji nemusí trápit.

aby se otevřela poznávání nového a nečekaného.

aby se odvážila nevědět, podobně jako se nebojí vědět. 

čítanka je nástroj, který průvodcům, učitelům a rodičům, pomáhá doprovázet děti

při jejich výpravách krajinami poznání, v nichž se sami ne tak docela orientují.

dítě může mít chuť prozkoumávat tvary vesmíru, o nichž nic nevíš.

anebo se na své cestě najednou zasekne, neví, kam dál by pokračovalo a tebe zrovna nic nenapadá.

v takových situacích slouží barevné sítě čítanky jako mapy možných pokračování.

4g - poznej sám sebe

číst barevné sítě znamená dívat se na ně.

přejíždět pohledem po jejich

obrazech, spojeních a očích.

jako při čtení knihy se při čtení barevných sítí významy a příběhy 

vynořují v imaginaci. sdílejí se s tebou.

obraz barva odkazuje na 16 příběhů stroje na       

                         nápady. černé obrazy jsou mocná slova.

spojení tloušťka čar nemá vliv na příběh.                                            spojení může být i tam, kde žádné není.

oko oči sítě jsou prázdné a tiché. také absence,    

                 mezery, díry a chyby vypráví příběhy. své i tvé. 

každý význam je příběh a každý příběh má význam.

síť ožívá v pohledu, který se po ní prochází.

příběhy zasíťovaných obrazů se prohánějí

kolem tebe i v tobě.

v oka mžik, kdy sleduješ vyprávějící se síť,

vidíš také své vidění, pozoruješ vlastní myšlení. 

tvá mysl se rozehrává. otevírá se interdisciplinárním pohledům, kreativnímu myšlení, nevědění, poznání a sebedůvěře.

taková mysl hravě šíří důvěru, klid a bezpečí.  

často zažívá radost z objevování života.

při procházení sítěmi může mysl cítit úzkost, nejistotu či zmatek, které ji vyženou pryč,

zpět do lineárního, uspořádaného, pevně daného, jasného a zřetelného světa racionálního myšlení.

ale mysl je živá a tvořivá, i když neví a odtahuje se. často pak staví zdi, které krátkodobě fungují, ale z dlouhodobého hlediska tropí víc potíží než užitku.

 

jindy může mysl při vypravování se síťujícími se příběhy pocítit smysluplnost a zvědavost,

které ji mohou dodat odvahu vypravit se s lehkostí sobě vlastní až do neznáma, za horizont,

až do neviditelna, až do hlubin duše, až do temnoty nebeských září, až za zrcadlo. 

právě tam vede četba barevných sítí, tam, kde už jsi a ještě dál.

barevných sítě se neustále pohybují na hraně mezi věděním a nevěděním.

jsou to především oči sítě, co způsobuje, že procházející se mysl napadají další a další možnosti, pohledy a velké otázky. proč to spojení vede právě sem? co tu dělá tento obraz, když tamto zde úplně chybí? tady je nějak prázdno, tady by ještě něco mělo být...

nechť je po tvém. nechť je vždy po tvém. 

barevné sítě mají rády, když z nich bereš i když jim dáváš. 

právě na hraně mezi věděním a nevěděním se odehrává nejvíce poznávání.

i mysl, která neví, se může klidně zastavit a podívat se na sebe. snad dokonce snadněji než

mysl, která ví.

na vědění či nevědění zase tolik nezáleží.

k sokratovskému ,,vím, že nic nevím." patří ještě druhý polokruh: ,,nevím, že vím všechno."

ve škole, při vyučování, se neproplétáte místními sítěmi, ale těmi, které děti právě vytvářejí. Každé z nich, anebo každá dvojice či trojice, má svoji barevnou síť. 

viz: místo tvořivosti

barevné sítě nejsou přehledem učiva.

není úkolem se je učit zpaměti, celé je pojmout do sebe a poté je převyprávět ostatním, například dětem ve škole. ani to nejde. čítanka není učebnice. je to hrací plocha pro tvou mysl.

hejno obrazů, nová forma organizace vzdělávacího obsahu, umožňující rozvíjet kreativní myšlení, informační gramotnost a individuální, sebeřízené vzdělávání. nejen u dětí, ale i u dospělých.

kdykoli dostaneš chuť vytvořit vlastní barevnou síť,

udělej to.

místo tvořivosti

velké otázky

čítanka

Knihovny

průvodce, učitel, rodič

dítě,

student,

žák

průvodce, učitel, rodič

hodnocení...viz: role průvodce

Knihovna

inspirativní zdroje

digitální portfolio

o nás

tyto stránky nejsou zdaleka dokončené. jedná se spíše o betaverzi...