informační gramotnost

jak vnímáme svět a jak vnímáme sebe?

jak rozumíme a komunikujeme?

jak procesujeme informace a jak je vytváříme?

internet je nástroj rozlehlejší než člověk, který jej používá.

internet je prostředí, krajina, svět.

je to biotechnologická síť, jež roste, interaguje a proměňuje sebe i své okolí, pohybuje se a vnímá.

člověk tvoří internet a internet tvoří člověka. 

žijeme v informační době, vše vnímáme jako informace. 

nacházíme se na síti i v síti a síť se nachází kolem nás i v nás.

informační gramotnost je tázáním po způsobech a smyslu života.

jak se sdílíme s internetem?

jak nám rozumí a jak s námi komunikuje?

jakými programy, procesy a příběhy je každý z nás tvořen? 

  škola je informační médium. 

informační gramotnosti se člověk učí, když používá a tvoří informace.

naše společnost byla založena na technologii knihtisku. proto věnuje vzdělávací systém této technologii prvořadou pozornost. informační doba je nicméně dobou digitální transformace knihtisku. vše, co jsme díky rozšíření knihtisku objevili a vybudovali, dnes prochází hlubokou proměnou. mění se nejen naše společenská organizace, způsoby, jak spolu komunikujeme a tvary světa, které vnímáme, ale také samotné chápání toho, jak vnímáme sebe a svět kolem nás.

a střídají se paradigmata i ve vzdělávací oblasti jazyk a jazyková komunikace.

veškerá látka všech tradičních předmětů je ve skutečnosti prací s informacemi.

ve školách 21. století není pouze nutné najít místo pro informační, mediální či digitální  gramotnosti, nastává také čas znovu promyslet samotné základy všech našich náhledů na chod života, vesmíru, člověka... 

čtení

psaní

počítání 

vidění dat

média

nástroje

fyzika

 chemie

život společnost

pozornost

sebedůvěra

historie

zeměpis

kde začíná pohled a kde začíná obraz,

začíná infosféra.

ve věku digitálních informací sdílíme životní prostor s celoplanetární sítí, která se každou minutu rozroste o 200 miliónů emailů, 400 uživatelů facebooku, 4,2 miliónu dotazů googlu, 60 tisíc obrázků na instagramu nebo o 4,7 miliónu shlédnutí videí na youtube. nazvěme to všechno dohromady (spolu s dalšími věcmi) třeba informačním oceánem. pokud by někoho napadlo si internet stáhnout k sobě domů, při současných rychlostech by mu to zabralo 1,8 miliardy let.

s dvojnásobně rychlejším internetem to zvládneš už jenom za 900 miliónů let.

nedává smysl vlastnit ani chtít kontrolovat infosféru. byla by to stejně marná touha jako chtít mít moc nad atmosférou nebo biosférou. na životě infosféry se účastníš, kdykoli se hýbeš a kdykoli se díváš.

s každým pohledem internet roste stejně jako s každým obrazem, pohybem, otázkou či odpovědí. jsou lidé, kteří už bez připojení nechodí ven. z pohledu internetu ostatně žádné venku ani není. z pohledu člověka je venku menší a menší a vzácnější a ohroženější. kdyby síť infosféry najednou zmizela, zmizely by nejen všechny její informace, ale také všechny peníze a náš orientační smysl a většina našich kontaktů a také náš společenský řád. 

úvod k úvodu do informační gramotnosti

digimédia.jpg

škola je masovým médiem, internet je médiem digitálním, interdisciplinární čítanka je jednou z možností, jak školu aktualizovat.

 

nacházíme se uprostřed evoluce našich komunikačních prostředků. probíhá změna paradigmatu distribuce informací.

jde o natolik turbulentní a rychlé evoluční období, že je viditelné i v rámci jednoho lidského života, našeho.

proměňují se nejen způsoby, jak vnímáme a komunikujeme, ale zároveň s tím se mění i svět a společnost, kterou společně vytváříme. vyvíjí se také nové chápání, co znamená být člověkem. 

 

dovednost vědomé a tvořivé práce s informacemi se stává nezbytnou součástí smysluplně prožívaného života.

spokojený dospělý člověk dnes umí nejen číst, psát a počítat, ale dokáže také klidně dýchat ve vodách informačního oceánu.

informační gramotnost 2.0

na druhé ilustraci si můžete povšimnout, že také informace se v digitalizované komunikaci stává aktivním prvkem. v tradičních teoriích byla informace věcí, jež byla sdílena, v digitalizované společnosti je informace tím, co se sdílí. není k tomu potřeba ani umělá inteligence.

(obě ilustrace mají vyprávějící se zázemí.)

 

ještě přesnější by dokonce bylo, že informace je tím, kdo se sdílí.

z informací-příkazů se v informační éře stávají informace-příběhy.

příkazy bylo nutné aktivně šířit, zadávat, pasivně přijímat a aktivně vykonávat.

příběhy se šíří samy, nezávisle na lidské síle a vůli, exformují se. 

dalším důsledkem digitalizace informačního přenosu je skutečnost, že vysílač i příjemce se sami stávají informacemi.

mediální výchova a digitální gramotnost tak splývají s otázkou "kdo je člověk?"

jsme uzlem sítě, kterým proudí rozmanité informačně-exformační toky, anebo jsme celou sítí?

nebo jsme obojím současně? 

kdy je síť celá a kdy je celým člověk?

barevné sítě poznání nejsou souborem znalostí, které je potřeba pochopit a předat. sítě nejsou plné informací-příkazů. nejsou učební látkou. nejsou uzavřené, ucelené, nemají ambici být vyčerpávající ani nemusí být nezbytně pravdivé. ke každé síti je možné cokoli přidat a cokoli z ní ubrat. nemají žádný pevný tvar, jehož je nutné se držet. všechny jejich obrazy, spojení a oka jsou počátky cest.

sítě chtějí vidět a chtějí být viděny. hýbou se, mění a sdílejí.

interdisciplinární učení nabízí každému průvodci či dítěti, aby si v rámci svého vzdělávacího procesu nalezl vlastní informace a exformace, takové, které mu umožní prožívat a vytvářet jeho současnost. a s ní i minulost a budoucnost. spokojeně, klidně, smysluplně, životodárně a lidsky.

být informačně gramotný znamená umět plavat v informačním oceánu. 

sítě jsou krajinami, po nichž běhají živé informace.

brouzdáme internetem a internet brouzdá námi.

 svět sestává z příběhů a lidský život je jedním z nich.

tyto stránky nejsou zdaleka dokončené.

 

jedná se o betaverzi.