top of page
barevné sítě poznání

interdisciplinární čítanka
přehled základních kamenů k objevování pestrosti a životodárnosti světů.
mapa obrazů, jež otevírají smysluplnou budoucnost a probouzejí
zvědavost, sebedůvěru a radost z poznávání.
krajina psaná pohledy svých čtenářů.
kolo na nápady. stroj na myšlení.
příběh propojenosti.
nevstupuj, kdo nevidíš,
že nejen vědění, ale i nevědění je tvou mocí,
že země je živá a dívá se na tebe,
že život je dobro družná výprava za pravdou a krásou,
že obýváš a vytváříš časy, v nichž starý svět odchází a nový se rodí.
velká kniha o nevědění
šestnáct a šedesát čtyři
barevných příběhů
barevné sítě vedou oči do nového světa,
děti do živé školy a člověka k poznávání vlastního poznání.
co kdyby přírodopis nebyl o popisu přírody, ale o jejím objevování?
co kdyby fyzika byla spíš než na síle založena na lásce?
co kdyby mělo lidské srdce moc nahlížet nejzazší zákoutí kosmu i bez technických inovací?
co kdyby se historie odehrávala právě teď?
co kdyby matematika přestala popírat svůj magický původ?
místním mateřským jazykem jsou tvary vesmíru, zdejší vlastivěda pojednává o duši
a občanská nauka o duši světa.
vzdělávací systém je především dlouhým úvodem k poznávání.
samotné poznání je vždy osobním setkáním s věděním a nevěděním.

škola
poznání
člověk
tvoření
společnost
dítě
.png)
barevně a pestře síťují se současnosti,
s lidmi uprostřed svých ok.
tu tvořivost s odvahou rozehrávají své hry
a zvědavé dítě vesmír potkává.
do čar a barev zaplétá se člověk,
v zahradách z obrazů pohledy rozkvétají.
zde hledač pravd, spojení a zákonů daných
výpravy vlastního myšlení nalézá.
kdo netvoří, ten nepoznává.
kdo sítí bojí se, nechť v čase zkamení.
kdo však truhlici velkých otázek odváží se otevřít,
životodárným klubkem příběhů bude omotán.
zrozeny světem jsou a nitrem člověka,
vždyť učení uměním myslet je a klidným bytím.
ať v lesku očí tvých, nelidských i lidských,
dálky i hlubiny se září slunce setkávají se.
individuální
kolektivní
tvořené
přírodní
imaginární
reálné
smyslové
vědomé
william shakespeare
sonet 155
bottom of page